Opustil nás bratr Pavel Kaleta

Pavel Kaleta se narodil se 19. prosince 1924 v Třinci – Konská. Dětství a mládí prožil v malebné obci Hrádek nad Olší v Beskydách. Jejich dům byl od centra obce vzdálen asi 11 km. Z údolí řeky Olše a z hlavní silnice z Českého Těšína do Žiliny vede krásná cesta do hor až na hranice Polska. Navštěvoval polskou školu, kterou ukončil v roce 1939. Hned 1. září začala druhá světová válka. Těšínsko obsadila německá armáda, které bylo následně začleněno do Německé říše. Nebyla to snadná doba. Jeho rodina byla polské národnosti a z tohoto důvodu se stala nepřáteli říše. Veškeré lístkové příděly byly pro ně mnohem menší. Nesměl jít do žádné školy ani do učebního oboru. Proto byl zařazen v Třineckých železárnách do slévárny šedé litiny na těžkou práci. Dostal tuberkulózu a delší dobu se léčil. Ale Pán Bůh ho zachoval a přežil. Nakonec byl převeden do modelárny na pomocné práce.
Nejvíce ho ovlivnili rodiče, u kterých viděl a prožil opravdovou lásku. Především to, jak se v praktickém životě uplatňuje víra v Boha a Spasitele Ježíše Krista. V neděli chodil s rodiči na bohoslužby pro dospělé i děti do modlitebny, která byla přímo v jejich domě. Rodiče vychovávali svých 7 dětí s velkou láskou a trpělivostí. Maminka byla velmi pracovitá. Tatínek byl kazatelem, pracoval v Třineckých železárnách a po práci navštěvoval potřebné lidi žijící v okolí. Sbíral bylinky a dával je nemocným lidem. Byl rovněž redaktorem časopisu Głos Pravdy. Neobyčejně ho ovlivnilo čtení Bible a knihy spisovatelky Kristýny Royové.
V období studia na Biblickém ústavu v Kutné Hoře se seznámil s dcerou ředitele tohoto ústavu Karla Kolmana a v červenci 1951 spolu uzavřeli sňatek. Po krátkém pobytu v domě svých rodičů v Hrádku nad Olší se přestěhovali do Trhového Štěpánova. Od té doby je občanem Trhového Štěpánova. Se svou manželkou vychovali 4 děti, dvě dcery a dva syny. Z nich jen mladší dcera Lydie se svou rodinou bydlí ve stejném domě.
Do Blanických strojíren nastoupil po přestěhování do Trhového Štěpánova. Tam postupně založil dřevomodelárnu, což znamenalo pro strojírenský provoz výhodu. Dříve byly objednávány modely v menších modelárnách, které byly po roce 1948 v likvidaci. Postupem času byla velká poptávka po modelech, když strojírenský provoz začal vyrábět balicí stroje. Obor dřevomodelář byl tehdy neznámý. Proto byli posíláni mladí lidé do učilišť do Roudnice nad Labem, Liberce a později do Kutné Hory. Nakonec pracovalo v modelárně ze 17 pracovníků 12 modelářů. Tam navrhoval technologii a konzultoval navržené postupy se slévárnami. Musel dohlížet na výrobu, objednávat materiál, nářadí a další s tím spojené práce.
Po smrti svého tchána Karla Kolmana v roce 1962 působil při civilním zaměstnání jako laický kazatel. V roce 1970 byl ordinován na řádného kazatele Církve bratrské a přitom dále pracoval v Blanických strojírnách ve Vlašimi do roku 1988.  Po odchodu do důchodu byl 2 roky kazatelem v Kutné Hoře. Potom jsem 6 let kazatelem v Rakovníku a později ještě 6 let v Úpici jako správce modlitebny a kazatel v důchodu.
 Mezi jeho záliby patřila turistika, cestování, fotografování a filatelie. Stal se rovněž členem vězeňské duchovenské péče.
V posledních letech už nemohl pracovat ani na zahrádce. Proto se dál věnoval četbě Bible a další literatury i návštěvám. Rovněž se vrátil k odloženým koníčkům a luští křížovky.
Jeho oblíbeným citátem se už v mládí stal výrok polského maršála Josefa Piłsudskiego: „Zvítězit a odpočinout na vavřínech je porážka.“ To mu pomáhalo k tomu, aby nelenošil.
Jeho život se uzavřel v pondělí dne 26.9.2016.
S bratrem Pavlem se v radostné víře opětovného shledání rozloučíme v sobotu 1. 10. 2016 v 13.00 hod. v modlitebně Církve bratrské v Trhovém Štěpánově, Dubějovická 5.pavel_kaleta

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This blog is kept spam free by WP-SpamFree.