Heslo měsíce října 2018

 

 

Před sebou máš, Panovníku,

všechny moje tužby a můj nářek utajen ti není.

Žalm 38,10

38. žalm, z něhož je vybráno heslo tohoto měsíce, patří do tzv. kajících žalmů.
Je to ve skutečnosti žalozpěv, v němž je popsáno utrpení pisatele. Každý člověk
prožívá čas od času utrpení, které může mít různý původ. Zde jde o nemoc a ta dokáže
člověka hodně potrápit. Přichází náhle, ale odchází velmi pomalu. Nemusí vždy jít o
trest za nějaké provinění.
Otázkou utrpení se obšírně zabývá známá kniha Jób, která má svůj původ
v dávnověku. Jedno je zcela jisté, že Pánu Bohu není lhostejné jakékoli utrpení,
kterému často nerozumíme. Kdysi se ptali lidé Pána Ježíše: „Mistře, kdo se prohřešil, že
se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?" Ježíš odpověděl: "Nezhřešil ani
on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží“. (J 9,2.3)
Utrpení není trestem za hřích, ale zkouškou víry, očistou, tj. Božím soudem, aby
byli úplně proměněni a našli smysl života. Utrpení může být různého druhu. Jsou
způsobena nemocemi, nepochopením, nepřátelstvím, chudobou, samotou.
Pán Bůh ví, o každém našem trápení a proto pisatel toho žalmu ví o všech jeho
tužbách, přáních, výkřicích, modlitbách, nadějích. Ani naše nářky mu nejsou lhostejné.
On není daleko od nás. Máme plné právo prosit za všechno, co nás svazuje, stláčí, bolí.
V jiném žalmu vyjadřuje to, co nás od Boha vzdaluje. Myslíme si, že před Pánem
Bohem utečeme a ukryjeme se před ním a jeho mocí a svatostí. Víš o mně, ať sedím
nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat. Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím,
všechny moje cesty jsou ti známy. Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš
už všechno. Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě. Nad mé chápání
jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to. Kam odejdu před tvým duchem, kam
uprchnu před tvou tváří? Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také
tam budeš. I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,
tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí. Kdybych řekl: Snad mě přikryje
tma, i noc kolem mne se stane světlem. Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den
svítí, temnota je jako světlo. (Ž 139,2n)
Záleží jen na nás, zda Bohu důvěřujeme nebo ho odmítáme. Znám skutečně
dobré lidi – i kazatele – a často se ptám, proč jsou vážně nemocní. Mohu se za tyto lidi
modlit k Bohu a prosit ho, aby unesli tíhu, kterou ve svém životě nesou. Pán Bůh je
skutečně mocný. Zkusme mu důvěřovat, ať přijde cokoli. Není to vždy snadné, ale víra
v něho pomáhá žít, i když nám není do zpěvu. Ap. Jakub napsal slova, která nám
mohou pomoci: „Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať
zpívá Pánu!“ (Jk 5,13)
jv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This blog is kept spam free by WP-SpamFree.